JAK TO U NÁS VYPADÁ
JAK TO U NÁS VYPADÁ
VÍTE ŽE?
CUKR V KRVI
Měření cukru v krvi před rokem 1964. I přes ohromný pokrok v oblasti medicíny stále platí, že Nejpřesnějším měřením pro stanovení současného stavu metabolismu je stanovení hladiny cukru v krvi. Je to bohužel spojeno s produkcí krve a manipulací s ní, se všemi s tím spojenými riziky. Již kolem roku 1900 je glukóza stanovena kolorimetrem s použitím čtvrtiny litru krve.
Následné stanovení hodnoty krevního cukru bylo prováděno hranoly, světelnou rotací,
srovnáním barev pomocí barevných klínů nebo barevných disků atd. Vynikající byla především
práce francouzského optika Julesa Dubosqa (1817-1886), který spolu s Jean-Baptiste Soleilem (1778-1878)
vyvíjel a vylepšil mnoho optických pomůcek. Kolorimetry a polarimetry by bez jejich přičinění nikdy nebyly
vytvořeny v té formě, v jaké je známe dnes.
VÍTE ŽE?
CUKR V KRVI
Měření cukru v krvi před rokem 1964. I přes ohromný pokrok v oblasti medicíny stále platí, že Nejpřesnějším měřením pro stanovení současného stavu metabolismu je stanovení hladiny cukru v krvi. Je to bohužel spojeno s produkcí krve a manipulací s ní, se všemi s tím spojenými riziky. Již kolem roku 1900 je glukóza stanovena kolorimetrem s použitím čtvrtiny litru krve.
Následné stanovení hodnoty krevního cukru bylo prováděno hranoly, světelnou rotací,
srovnáním barev pomocí barevných klínů nebo barevných disků atd. Vynikající byla především
práce francouzského optika Julesa Dubosqa (1817-1886), který spolu s Jean-Baptiste Soleilem (1778-1878)
vyvíjel a vylepšil mnoho optických pomůcek. Kolorimetry a polarimetry by bez jejich přičinění nikdy nebyly
vytvořeny v té formě, v jaké je známe dnes.
VÍTE ŽE?
CUKR V KRVI
Měření cukru v krvi před rokem 1964. I přes ohromný pokrok v oblasti medicíny stále platí, že Nejpřesnějším měřením pro stanovení současného stavu metabolismu je stanovení hladiny cukru v krvi. Je to bohužel spojeno s produkcí krve a manipulací s ní, se všemi s tím spojenými riziky. Již kolem roku 1900 je glukóza stanovena kolorimetrem s použitím čtvrtiny litru krve.
Následné stanovení hodnoty krevního cukru bylo prováděno hranoly, světelnou rotací,
srovnáním barev pomocí barevných klínů nebo barevných disků atd. Vynikající byla především
práce francouzského optika Julesa Dubosqa (1817-1886), který spolu s Jean-Baptiste Soleilem (1778-1878)
vyvíjel a vylepšil mnoho optických pomůcek. Kolorimetry a polarimetry by bez jejich přičinění nikdy nebyly
vytvořeny v té formě, v jaké je známe dnes.
1
WILHELM CRECELSIUS
1
WILHELM CRECELSIUS
Požadované množství krve je 0,1 cm3. Tabulka krevního cukru ukazuje rozsah měření 150-877 mg%. Pro rychlou detekci hypoglykémie, jak je to formulováno v přiloženém návodu, ale zvláště vhodný není.Další vývoj tématu měření krevního cukru zaznamenalo vývoj především, pokud jde o objem krve, potřebný pro detekci..V roce 1964 změnilo do té doby vžité způsoby měření glukózy v krvi naprosto revolučním způsobem zavedení testovacích proužků s názvem "Dextrostix" americké firmy Ames, které byly vizuálně čitelné.S měřícím zařízením -glukometrem, které může samostatně vyhodnotit vzorek krve, který byl aplikován na zkušební proužek, tato společnost přichází na trh v roce 1969. Tento Reflektometr je posléze komerčně distribuován firmou Bayer v Německu. Bayer zůstane distributorem i do budoucna, dokud se neosamostatní.
1
WILHELM CRECELSIUS
2
REFLOMAT A REFLOLUX
2
REFLOMAT A REFLOLUX
2
REFLOMAT A REFLOLUX
Nyní krátce o pomůckách, které potřebujete k získání krevních kapek. I ty prodělaly v čase svůj vývoj. Na začátku se špičky podobaly malému šroubováku. Krev byla odebrána z prstů.
Na konci padesátých let se do laboratoří dostaly první kovové pružinky.
Na začátku osmdesátých let umístil poprvé Owen Mumford takovou pružinku do malého zařízení s vyměnitelnými lancetkami (jemné jehličky).
Jehly lancety dostávají nové, zvýšené a silnější řezy. Díky tomu jsou kanály pro punkci jemnější a hladší a traumatizace pacientů menší, což je stále velmi důležité, neboť i moderní diabetická léčba stále vyžaduje vícenásobnou, každodenní kontrolu hladiny cukru v krvi.
Určitou přirozenou metou dalšího vývoje glukometrů je zavedením měřidla krevního glukózy bez potřeby krve a tedy i vpichu.
3
KRÁTCE O POMŮCKÁCH
Nyní krátce o pomůckách, které potřebujete k získání krevních kapek. I ty prodělaly v čase svůj vývoj. Na začátku se špičky podobaly malému šroubováku. Krev byla odebrána z prstů.
Na konci padesátých let se do laboratoří dostaly první kovové pružinky.
Na začátku osmdesátých let umístil poprvé Owen Mumford takovou pružinku do malého zařízení s vyměnitelnými lancetkami (jemné jehličky).
Jehly lancety dostávají nové, zvýšené a silnější řezy. Díky tomu jsou kanály pro punkci jemnější a hladší a traumatizace pacientů menší, což je stále velmi důležité, neboť i moderní diabetická léčba stále vyžaduje vícenásobnou, každodenní kontrolu hladiny cukru v krvi.
Určitou přirozenou metou dalšího vývoje glukometrů je zavedením měřidla krevního glukózy bez potřeby krve a tedy i vpichu.
3
KRÁTCE O POMŮCKÁCH
Nyní krátce o pomůckách, které potřebujete k získání krevních kapek. I ty prodělaly v čase svůj vývoj. Na začátku se špičky podobaly malému šroubováku. Krev byla odebrána z prstů.
Na konci padesátých let se do laboratoří dostaly první kovové pružinky.
Na začátku osmdesátých let umístil poprvé Owen Mumford takovou pružinku do malého zařízení s vyměnitelnými lancetkami (jemné jehličky).
Jehly lancety dostávají nové, zvýšené a silnější řezy. Díky tomu jsou kanály pro punkci jemnější a hladší a traumatizace pacientů menší, což je stále velmi důležité, neboť i moderní diabetická léčba stále vyžaduje vícenásobnou, každodenní kontrolu hladiny cukru v krvi.
Určitou přirozenou metou dalšího vývoje glukometrů je zavedením měřidla krevního glukózy bez potřeby krve a tedy i vpichu.
3
KRÁTCE O POMŮCKÁCH
CUKR V MOČI
KDYSI KLÍČ K DIAGNÓZE, DNES JEN DOPLNĚK
Po válce byly v laboratořích i při selfmonitoringu k přítomnosti cukru v moči, a k přibližnému stanovení jeho množství, využívány testační kity a později i testační proužky.
TESTAČNÍ KITY
1
Stanovení pomocí kyseliny močové bylo po staletí jediným praktickým způsobem diagnostiky diabetes mellitus. Vzhledem k nepřesným informacím se od tohoto způsobu stanovení onemocnění po roce 1900 postupně ustoupilo a dnes je používáno pouze coby doplňkové. Nevýhodou stanovení močového cukru je to, že tato hodnota v těle není dána sběrem a mícháním moči v močovém měchýři. Pokud je tedy výsledek pozitivní, je to jen velmi hrubá indikace přítomnosti onemocnění diabetes mellitus
V roce 1780 se Britovi Francisi Homeovi podařilo detekovat cukr v moči pomocí Gährungs-Saccharometrů za pomocí přidání kvasinek. Mícháním kapaliny vzniklé z destilované vody, moči a kvasnic se výsledek získá po dobu
tří až čtyř hodin při teplotě místnosti při teplotě 15 ° C.
2
NĚMECKÁ ŘÍŠE
3
DR. VOGEL
Dr. Vogel popisuje v roce 1864 možnost získat výsledky pomocí hustoměru. Toto vřeteno se používá k určení specifické hmotnosti kapalin. Vlastní Urinprober také vyvíjí, mimo jiné, pánové Ultzmann, Heller, Citron a Einhorn. Jejich verze se již dá bez větších obtíží přepravovat.
Pro laboratorní diagnostiku přináší společnost Freiburg Hellige z roku 1896 takzvaný diabetometr, který existuje od roku 1856 na německém trhu. Ten posléze oslaví dokonce jakousi renesanci v roce 1955 za cenu 156 DM až 250 DM.
K dispozici jsou v té době již také polarizátory a kruhové polarimetry.
V průběhu let se tyto polarimetry miniaturizují a stávají se „kapesními“, což umožnuje jejich větší rozšíření. Tato zařízení jsou pak používána až do 80. let.
V německé říši od dvacátých let 20. století byl tzv. Glycurator vyloučen z vědeckého zájmu v továrnách SerumWerke Drážďany a Mnichov. Glykurátor pracoval na principu roztoku Nylandera popsaného výše, ale s vlastní chemikálií. Naproti tomu v tehdejší NDR jsme mohli tento diagnostický princip nalézt v používání ještě v 70. letech minulého století.
Eli Lilly přinesla kolem roku 1935 na trh přenosný test cukru z moči v malé plastové krabičce.
S obdobným nápadem přišla koncem padesátých let minulého století firma Ames.
V pozdních padesátých letech prodal Boehringer Mannheim a Eli Lilly první detekční proužky na moč, což se stává naprostým standardem zejména v 80.tých letech, než dojde k masivnímu vstupu krve coby reagencie do tohoto procesu.
U diabetes mellitus tento vývoj ale zdaleka nekončí. Metoda či spíše forma reagenčních testovacích proužků umožňuje také detekci celé řady sekundárních a přidružených onemocnění.
Takže v moči můžete detekovat například aceton, protein, kreatinin, mikroalbumin.
Od roku 1849 hotové roztoky používají především řešení Fehling I a II. Pro tento účel potřebujeme jako reagenty síran měďnatý, Seignettesalz a roztok hydroxidu draselného. Tento poměrně přesný způsob určení barvy moče se změnou barvy na červenou uvolňuje činidlo Nylander, které vyžaduje pouze jednu lahvičku pro pacienty. Zde barva reakce vede k černé. Vařením 5 centimetrů moči po dobu 3 minut a mícháním s 0,1 ccm Nylander Reagentu zbarví moč. Pokud je hodnota vyšší než 0,1%, černá barva označuje cukr. Jedná-li se o hnědé zabarvení, je vše v pořádku. Postižení vidí po varu a následující fázi chlazení rychle a jasně, zda se cukr v moči vyskytuje, či nikoli. Velkou nevýhodou této metody stanovení je kromě zjevné nepřesnosti i to, že celkově bylo pro stanovení cukru v moči potřeba nádoby s kapacitou do 10 litrů denně pro sběr moči.