JAK TO U NÁS VYPADÁ
JAK TO U NÁS VYPADÁ
VÍTE ŽE?
CUKR V KRVI
Měření cukru v krvi před rokem 1964. I přes ohromný pokrok v oblasti medicíny stále platí, že Nejpřesnějším měřením pro stanovení současného stavu metabolismu je stanovení hladiny cukru v krvi. Je to bohužel spojeno s produkcí krve a manipulací s ní, se všemi s tím spojenými riziky. Již kolem roku 1900 je glukóza stanovena kolorimetrem s použitím čtvrtiny litru krve.
Následné stanovení hodnoty krevního cukru bylo prováděno hranoly, světelnou rotací,
srovnáním barev pomocí barevných klínů nebo barevných disků atd. Vynikající byla především
práce francouzského optika Julesa Dubosqa (1817-1886), který spolu s Jean-Baptiste Soleilem (1778-1878)
vyvíjel a vylepšil mnoho optických pomůcek. Kolorimetry a polarimetry by bez jejich přičinění nikdy nebyly
vytvořeny v té formě, v jaké je známe dnes.
VÍTE ŽE?
CUKR V KRVI
Měření cukru v krvi před rokem 1964. I přes ohromný pokrok v oblasti medicíny stále platí, že Nejpřesnějším měřením pro stanovení současného stavu metabolismu je stanovení hladiny cukru v krvi. Je to bohužel spojeno s produkcí krve a manipulací s ní, se všemi s tím spojenými riziky. Již kolem roku 1900 je glukóza stanovena kolorimetrem s použitím čtvrtiny litru krve.
Následné stanovení hodnoty krevního cukru bylo prováděno hranoly, světelnou rotací,
srovnáním barev pomocí barevných klínů nebo barevných disků atd. Vynikající byla především
práce francouzského optika Julesa Dubosqa (1817-1886), který spolu s Jean-Baptiste Soleilem (1778-1878)
vyvíjel a vylepšil mnoho optických pomůcek. Kolorimetry a polarimetry by bez jejich přičinění nikdy nebyly
vytvořeny v té formě, v jaké je známe dnes.
VÍTE ŽE?
CUKR V KRVI
Měření cukru v krvi před rokem 1964. I přes ohromný pokrok v oblasti medicíny stále platí, že Nejpřesnějším měřením pro stanovení současného stavu metabolismu je stanovení hladiny cukru v krvi. Je to bohužel spojeno s produkcí krve a manipulací s ní, se všemi s tím spojenými riziky. Již kolem roku 1900 je glukóza stanovena kolorimetrem s použitím čtvrtiny litru krve.
Následné stanovení hodnoty krevního cukru bylo prováděno hranoly, světelnou rotací,
srovnáním barev pomocí barevných klínů nebo barevných disků atd. Vynikající byla především
práce francouzského optika Julesa Dubosqa (1817-1886), který spolu s Jean-Baptiste Soleilem (1778-1878)
vyvíjel a vylepšil mnoho optických pomůcek. Kolorimetry a polarimetry by bez jejich přičinění nikdy nebyly
vytvořeny v té formě, v jaké je známe dnes.
1
WILHELM CRECELSIUS
1
WILHELM CRECELSIUS
Požadované množství krve je 0,1 cm3. Tabulka krevního cukru ukazuje rozsah měření 150-877 mg%. Pro rychlou detekci hypoglykémie, jak je to formulováno v přiloženém návodu, ale zvláště vhodný není.Další vývoj tématu měření krevního cukru zaznamenalo vývoj především, pokud jde o objem krve, potřebný pro detekci..V roce 1964 změnilo do té doby vžité způsoby měření glukózy v krvi naprosto revolučním způsobem zavedení testovacích proužků s názvem "Dextrostix" americké firmy Ames, které byly vizuálně čitelné.S měřícím zařízením -glukometrem, které může samostatně vyhodnotit vzorek krve, který byl aplikován na zkušební proužek, tato společnost přichází na trh v roce 1969. Tento Reflektometr je posléze komerčně distribuován firmou Bayer v Německu. Bayer zůstane distributorem i do budoucna, dokud se neosamostatní.
1
WILHELM CRECELSIUS
2
REFLOMAT A REFLOLUX
2
REFLOMAT A REFLOLUX
2
REFLOMAT A REFLOLUX
Nyní krátce o pomůckách, které potřebujete k získání krevních kapek. I ty prodělaly v čase svůj vývoj. Na začátku se špičky podobaly malému šroubováku. Krev byla odebrána z prstů.
Na konci padesátých let se do laboratoří dostaly první kovové pružinky.
Na začátku osmdesátých let umístil poprvé Owen Mumford takovou pružinku do malého zařízení s vyměnitelnými lancetkami (jemné jehličky).
Jehly lancety dostávají nové, zvýšené a silnější řezy. Díky tomu jsou kanály pro punkci jemnější a hladší a traumatizace pacientů menší, což je stále velmi důležité, neboť i moderní diabetická léčba stále vyžaduje vícenásobnou, každodenní kontrolu hladiny cukru v krvi.
Určitou přirozenou metou dalšího vývoje glukometrů je zavedením měřidla krevního glukózy bez potřeby krve a tedy i vpichu.
3
KRÁTCE O POMŮCKÁCH
Nyní krátce o pomůckách, které potřebujete k získání krevních kapek. I ty prodělaly v čase svůj vývoj. Na začátku se špičky podobaly malému šroubováku. Krev byla odebrána z prstů.
Na konci padesátých let se do laboratoří dostaly první kovové pružinky.
Na začátku osmdesátých let umístil poprvé Owen Mumford takovou pružinku do malého zařízení s vyměnitelnými lancetkami (jemné jehličky).
Jehly lancety dostávají nové, zvýšené a silnější řezy. Díky tomu jsou kanály pro punkci jemnější a hladší a traumatizace pacientů menší, což je stále velmi důležité, neboť i moderní diabetická léčba stále vyžaduje vícenásobnou, každodenní kontrolu hladiny cukru v krvi.
Určitou přirozenou metou dalšího vývoje glukometrů je zavedením měřidla krevního glukózy bez potřeby krve a tedy i vpichu.
3
KRÁTCE O POMŮCKÁCH
Nyní krátce o pomůckách, které potřebujete k získání krevních kapek. I ty prodělaly v čase svůj vývoj. Na začátku se špičky podobaly malému šroubováku. Krev byla odebrána z prstů.
Na konci padesátých let se do laboratoří dostaly první kovové pružinky.
Na začátku osmdesátých let umístil poprvé Owen Mumford takovou pružinku do malého zařízení s vyměnitelnými lancetkami (jemné jehličky).
Jehly lancety dostávají nové, zvýšené a silnější řezy. Díky tomu jsou kanály pro punkci jemnější a hladší a traumatizace pacientů menší, což je stále velmi důležité, neboť i moderní diabetická léčba stále vyžaduje vícenásobnou, každodenní kontrolu hladiny cukru v krvi.
Určitou přirozenou metou dalšího vývoje glukometrů je zavedením měřidla krevního glukózy bez potřeby krve a tedy i vpichu.
3
KRÁTCE O POMŮCKÁCH
JAK TO U NÁS VYPADÁ
1
PROČ JSME SE PRO MUZEUM ROZHODLI?
Za zrodem Muzea stál v roce 1999 pan Vítězslav Kupčík, doslova matador českého trhu pomůcek pro diabetiky. V rámci svého dlouholetého (mnohaletého) angažmá u firem z oboru diabetologicky orientovaných technologií, (diagnostických i léčebných) získal spoustu starých, vyřazených, více či méně funkčních produktů, výrobků a pomůcek ze segmentu zdravotnických prostředků sloužících k diagnostice a léčbě onemocnění diabetes mellitus. Následovala dlouhá etapa třídění, oprav, rekonstrukcí, restaurací a z původně malého koníčka se stala ucelená sbírka, která na jaře roku 2018 čítala již bezmála 1.000 exponátů. Tehdy došlo i k rozhodnutí podělit se o mnohdy skutečné technické rarity a skvosty se širší veřejností.
Nyní sbírka čítá 1200 exponátů
2
SBÍRKA
2
Na sbírce se od samého počátku úzce podíleli přátelé pana Kupčíka – především pan Mgr. Vlastimil Milata a členové srdužení Diaktiv - jakož i odborníci z oboru diabetologie, endokrinologie a interní medicíny. Celkový počet aktivních přispívatelů se dnes vyšplhal na číslo 64 a dále roste doslova každým dnem.
Svými odbornými radami, konzultacemi a nemalým množstvím exponátů tvář Muzea výrazně obohatil pan Doc Mudr. Rudolf Chlup, CSc, z Lékařské fakulty UPOL a olomoucké fakultní nemocnice. Na podzim roku 2017 se připojil pan ing. Štěpán Bogdanič, který věnoval nejen exponáty, ale stará se i o propagaci a marketing.
Sbírka, které má charakter technické a technologické sbírky, vznikla především k seznámení veřejnosti s dlouhou historií diabetu a rovněž ke studijním účelům pro potřeby studentů lékařských fakult, lékařů, sester, ale i zájemců z řad pacientů, jejich zájmových sdružení, ale i farmaceutických a diagnostických firem z oboru diabetologie.
Vzhledem k nárůstu počtu onemocnění DM v populaci logicky také vzrůstá výzkumné a technologické angažmá v tomto oboru, takže lze pozorovat, že v rámci obecného rychlého technologického vývoje, zasahujícího takřka všechny
oblasti lidské činnosti, se zejména v posledních několika desetiletích vyčlenila samostatná oblast tzv. Diabetologických technologií (glukometrů, inzulínových pump a dávkovačů obecně, kontinuálních snímačů glykemie atp).
Přesně na tyto produkty je zaměřena naše sbírka, neboť v rámci velkých expozic v technicky orientovaných muzeích po celém světě, je problematika diabetu zastoupena jen velmi okrajiově.
2
NA ZÁVĚR
3
Muzeum můžete navštívit po předběžné domluvě.
MOBIL : (+420) 602 539 004 ,
E-MAIL: Muzeum.48@seznam.cz
MUZEUM DIABETU se nachází v rodinném domě Vítězslava Kupčíka, na adrese Háj ve Slezsku, Zahradní 186. Sbírka několika stovek exponátů je umístěna v jedné místnosti, v pěti prosklených vitrínách