JAK TO U NÁS VYPADÁ
JAK TO U NÁS VYPADÁ
VÍTE ŽE?
CUKR V KRVI
Měření cukru v krvi před rokem 1964. I přes ohromný pokrok v oblasti medicíny stále platí, že Nejpřesnějším měřením pro stanovení současného stavu metabolismu je stanovení hladiny cukru v krvi. Je to bohužel spojeno s produkcí krve a manipulací s ní, se všemi s tím spojenými riziky. Již kolem roku 1900 je glukóza stanovena kolorimetrem s použitím čtvrtiny litru krve.
Následné stanovení hodnoty krevního cukru bylo prováděno hranoly, světelnou rotací,
srovnáním barev pomocí barevných klínů nebo barevných disků atd. Vynikající byla především
práce francouzského optika Julesa Dubosqa (1817-1886), který spolu s Jean-Baptiste Soleilem (1778-1878)
vyvíjel a vylepšil mnoho optických pomůcek. Kolorimetry a polarimetry by bez jejich přičinění nikdy nebyly
vytvořeny v té formě, v jaké je známe dnes.
VÍTE ŽE?
CUKR V KRVI
Měření cukru v krvi před rokem 1964. I přes ohromný pokrok v oblasti medicíny stále platí, že Nejpřesnějším měřením pro stanovení současného stavu metabolismu je stanovení hladiny cukru v krvi. Je to bohužel spojeno s produkcí krve a manipulací s ní, se všemi s tím spojenými riziky. Již kolem roku 1900 je glukóza stanovena kolorimetrem s použitím čtvrtiny litru krve.
Následné stanovení hodnoty krevního cukru bylo prováděno hranoly, světelnou rotací,
srovnáním barev pomocí barevných klínů nebo barevných disků atd. Vynikající byla především
práce francouzského optika Julesa Dubosqa (1817-1886), který spolu s Jean-Baptiste Soleilem (1778-1878)
vyvíjel a vylepšil mnoho optických pomůcek. Kolorimetry a polarimetry by bez jejich přičinění nikdy nebyly
vytvořeny v té formě, v jaké je známe dnes.
VÍTE ŽE?
CUKR V KRVI
Měření cukru v krvi před rokem 1964. I přes ohromný pokrok v oblasti medicíny stále platí, že Nejpřesnějším měřením pro stanovení současného stavu metabolismu je stanovení hladiny cukru v krvi. Je to bohužel spojeno s produkcí krve a manipulací s ní, se všemi s tím spojenými riziky. Již kolem roku 1900 je glukóza stanovena kolorimetrem s použitím čtvrtiny litru krve.
Následné stanovení hodnoty krevního cukru bylo prováděno hranoly, světelnou rotací,
srovnáním barev pomocí barevných klínů nebo barevných disků atd. Vynikající byla především
práce francouzského optika Julesa Dubosqa (1817-1886), který spolu s Jean-Baptiste Soleilem (1778-1878)
vyvíjel a vylepšil mnoho optických pomůcek. Kolorimetry a polarimetry by bez jejich přičinění nikdy nebyly
vytvořeny v té formě, v jaké je známe dnes.
1
WILHELM CRECELSIUS
1
WILHELM CRECELSIUS
Požadované množství krve je 0,1 cm3. Tabulka krevního cukru ukazuje rozsah měření 150-877 mg%. Pro rychlou detekci hypoglykémie, jak je to formulováno v přiloženém návodu, ale zvláště vhodný není.Další vývoj tématu měření krevního cukru zaznamenalo vývoj především, pokud jde o objem krve, potřebný pro detekci..V roce 1964 změnilo do té doby vžité způsoby měření glukózy v krvi naprosto revolučním způsobem zavedení testovacích proužků s názvem "Dextrostix" americké firmy Ames, které byly vizuálně čitelné.S měřícím zařízením -glukometrem, které může samostatně vyhodnotit vzorek krve, který byl aplikován na zkušební proužek, tato společnost přichází na trh v roce 1969. Tento Reflektometr je posléze komerčně distribuován firmou Bayer v Německu. Bayer zůstane distributorem i do budoucna, dokud se neosamostatní.
1
WILHELM CRECELSIUS
2
REFLOMAT A REFLOLUX
2
REFLOMAT A REFLOLUX
2
REFLOMAT A REFLOLUX
Nyní krátce o pomůckách, které potřebujete k získání krevních kapek. I ty prodělaly v čase svůj vývoj. Na začátku se špičky podobaly malému šroubováku. Krev byla odebrána z prstů.
Na konci padesátých let se do laboratoří dostaly první kovové pružinky.
Na začátku osmdesátých let umístil poprvé Owen Mumford takovou pružinku do malého zařízení s vyměnitelnými lancetkami (jemné jehličky).
Jehly lancety dostávají nové, zvýšené a silnější řezy. Díky tomu jsou kanály pro punkci jemnější a hladší a traumatizace pacientů menší, což je stále velmi důležité, neboť i moderní diabetická léčba stále vyžaduje vícenásobnou, každodenní kontrolu hladiny cukru v krvi.
Určitou přirozenou metou dalšího vývoje glukometrů je zavedením měřidla krevního glukózy bez potřeby krve a tedy i vpichu.
3
KRÁTCE O POMŮCKÁCH
Nyní krátce o pomůckách, které potřebujete k získání krevních kapek. I ty prodělaly v čase svůj vývoj. Na začátku se špičky podobaly malému šroubováku. Krev byla odebrána z prstů.
Na konci padesátých let se do laboratoří dostaly první kovové pružinky.
Na začátku osmdesátých let umístil poprvé Owen Mumford takovou pružinku do malého zařízení s vyměnitelnými lancetkami (jemné jehličky).
Jehly lancety dostávají nové, zvýšené a silnější řezy. Díky tomu jsou kanály pro punkci jemnější a hladší a traumatizace pacientů menší, což je stále velmi důležité, neboť i moderní diabetická léčba stále vyžaduje vícenásobnou, každodenní kontrolu hladiny cukru v krvi.
Určitou přirozenou metou dalšího vývoje glukometrů je zavedením měřidla krevního glukózy bez potřeby krve a tedy i vpichu.
3
KRÁTCE O POMŮCKÁCH
Nyní krátce o pomůckách, které potřebujete k získání krevních kapek. I ty prodělaly v čase svůj vývoj. Na začátku se špičky podobaly malému šroubováku. Krev byla odebrána z prstů.
Na konci padesátých let se do laboratoří dostaly první kovové pružinky.
Na začátku osmdesátých let umístil poprvé Owen Mumford takovou pružinku do malého zařízení s vyměnitelnými lancetkami (jemné jehličky).
Jehly lancety dostávají nové, zvýšené a silnější řezy. Díky tomu jsou kanály pro punkci jemnější a hladší a traumatizace pacientů menší, což je stále velmi důležité, neboť i moderní diabetická léčba stále vyžaduje vícenásobnou, každodenní kontrolu hladiny cukru v krvi.
Určitou přirozenou metou dalšího vývoje glukometrů je zavedením měřidla krevního glukózy bez potřeby krve a tedy i vpichu.
3
KRÁTCE O POMŮCKÁCH
MUZEA DIABETU
DIABETES MUSEUM MÜNCHEN
1
1
Soukromé muzeum rodiny Neumannovy, které založil Werner Neumann. O diabetes se začal zajímat ve chvíli, kdy mladší z jeho dvou dcer, Anja, onemocněla v necelých dvou letech diabetem. V roce 2000 navštívil s celou rodinou Bantingovo Muzeum v Londýně/Ontariu, aby na vlastní oči viděli Plamen naděje (Flame of Hope). Ten zapálila v roce 1989 královna matka. Hoří, aby ochraňoval všech 250 milionů diabetiků po celém světě. Následně v roce 2001 se Werner Neumann začal sám o historii léčby diabetu (zejména u dětí) zajímat a pro toto téma se nadchl. Materiálu postupně přibývalo. Dnes je Anje 25 let a diabetické muzeum zabírá dva pokoje domu.
Muzeum je možné navštívit po předchozí dohodě. Vstup je zdarma. Max. 5 osob. Nachází se v západní části Mnichova.
Web: www.diabetesmuseum.de E-mail: neumann@diabetesmuseum.de
1
2
BANTING HOUSE A PLAMEN NADĚJE
Je známý také jako „rodné místo inzulinu“. Nachází se v kanadském městě London v Ontáriu. V Bantingově domě se 31. října 1920 ve dvě hodiny ráno probudil doktor Frederick Banting s nápadem, který vedl k objevu inzulinu. Od roku 1984 funguje dům jako muzeum, které je věnované životu Fredericka Bantinga a příběhu objevu inzulinu. Byl vyhlášený národním historickým místem. Jsou zde shromážděny archivní materiály, artefakty spojené s přímo s osobou lékaře nebo s jeho objevy, včetně repliky Nobelovy ceny. V zahradě domu hoří Plamen naděje, který 7. července 1989 zapálila královna Alžběta, matka nynější britské královny. Symbolizuje naději, že jednoho dne se podaří definitivní lék na cukrovku najít. V tu chvíli bude plamen uhašen. Návštěvní dny: úterý – sobota od 12 do 16 hodin. Platí se vstupné.
DEUTCHES DIABETES MUSEUM
2
3
Německé muzeum diabetu najdete od roku 2010 v prostorách zimní zahrady Diabetického centra v Bad Lauterbergu. Nabízí komplexní přehled o výzkumu, vývoji a léčbě onemocnění diabetes mellitus. Najdete zde vzácné historické dokumenty i zařízení. Přístupné je denně od 9 do 16 hodin. Výstava, která se neustále rozšiřuje, je přístupná i na internetu protřednictvím stránek www.deutsches-diabetes-museum.de/virtuelles-museum/einfuehrung.
3
4
THE NATIONAL MUSEUM OF AMERICAN HISTORY
Tematickou sbírku nazvanou Insulina a diabetes management najdete také v Národním muzeu americké historie v hlavním městě USA, Washingtonu, D.C. Na jejím počátku, v roce 1923, bylo několik fotografií a vzorků dokumentujících výrobu inzulinu ze slinivky břišní. V současné době je Smithsonianova sbírka artefaktů spojených s cukrovkou mnohem rozsáhlejší. Důraz je kladen na nástroje a technologie spojené s léčbou diabetu a také přístroje, které diabetici používají každodenně. Zajímavé fotografie ze sbírky najdete také na webových stránkách muzea. Muzeum je otevřeno denně od 10 do 17:30 hodin.
Web: http://americanhistory.si.edu/collections/object-groups/insulin-and-diabetes-management
