Nyní krátce o pomůckách, které potřebujete k získání krevních kapek. I ty prodělaly v čase svůj vývoj. Na začátku se špičky podobaly malému šroubováku. Krev byla odebrána z prstů.
Na konci padesátých let se do laboratoří dostaly první kovové pružinky.
Na začátku osmdesátých let umístil poprvé Owen Mumford takovou pružinku do malého zařízení s vyměnitelnými lancetkami (jemné jehličky).
Jehly lancety dostávají nové, zvýšené a silnější řezy. Díky tomu jsou kanály pro punkci jemnější a hladší a traumatizace pacientů menší, což je stále velmi důležité, neboť i moderní diabetická léčba stále vyžaduje vícenásobnou, každodenní kontrolu hladiny cukru v krvi.
Určitou přirozenou metou dalšího vývoje glukometrů je zavedením měřidla krevního glukózy bez potřeby krve a tedy i vpichu.
Měření cukru v krvi před rokem 1964. I přes ohromný pokrok v oblasti medicíny stále platí, že Nejpřesnějším měřením pro stanovení současného stavu metabolismu je stanovení hladiny cukru v krvi. Je to bohužel spojeno s produkcí krve a manipulací s ní, se všemi s tím spojenými riziky. Již kolem roku 1900 je glukóza stanovena kolorimetrem s použitím čtvrtiny litru krve.
Následné stanovení hodnoty krevního cukru bylo prováděno hranoly, světelnou rotací,
srovnáním barev pomocí barevných klínů nebo barevných disků atd. Vynikající byla především
práce francouzského optika Julesa Dubosqa (1817-1886), který spolu s Jean-Baptiste Soleilem (1778-1878)
vyvíjel a vylepšil mnoho optických pomůcek. Kolorimetry a polarimetry by bez jejich přičinění nikdy nebyly
vytvořeny v té formě, v jaké je známe dnes.
Nyní krátce o pomůckách, které potřebujete k získání krevních kapek. I ty prodělaly v čase svůj vývoj. Na začátku se špičky podobaly malému šroubováku. Krev byla odebrána z prstů.
Na konci padesátých let se do laboratoří dostaly první kovové pružinky.
Na začátku osmdesátých let umístil poprvé Owen Mumford takovou pružinku do malého zařízení s vyměnitelnými lancetkami (jemné jehličky).
Jehly lancety dostávají nové, zvýšené a silnější řezy. Díky tomu jsou kanály pro punkci jemnější a hladší a traumatizace pacientů menší, což je stále velmi důležité, neboť i moderní diabetická léčba stále vyžaduje vícenásobnou, každodenní kontrolu hladiny cukru v krvi.
Určitou přirozenou metou dalšího vývoje glukometrů je zavedením měřidla krevního glukózy bez potřeby krve a tedy i vpichu.
Měření cukru v krvi před rokem 1964. I přes ohromný pokrok v oblasti medicíny stále platí, že Nejpřesnějším měřením pro stanovení současného stavu metabolismu je stanovení hladiny cukru v krvi. Je to bohužel spojeno s produkcí krve a manipulací s ní, se všemi s tím spojenými riziky. Již kolem roku 1900 je glukóza stanovena kolorimetrem s použitím čtvrtiny litru krve.
Následné stanovení hodnoty krevního cukru bylo prováděno hranoly, světelnou rotací,
srovnáním barev pomocí barevných klínů nebo barevných disků atd. Vynikající byla především
práce francouzského optika Julesa Dubosqa (1817-1886), který spolu s Jean-Baptiste Soleilem (1778-1878)
vyvíjel a vylepšil mnoho optických pomůcek. Kolorimetry a polarimetry by bez jejich přičinění nikdy nebyly
vytvořeny v té formě, v jaké je známe dnes.
Nyní krátce o pomůckách, které potřebujete k získání krevních kapek. I ty prodělaly v čase svůj vývoj. Na začátku se špičky podobaly malému šroubováku. Krev byla odebrána z prstů.
Na konci padesátých let se do laboratoří dostaly první kovové pružinky.
Na začátku osmdesátých let umístil poprvé Owen Mumford takovou pružinku do malého zařízení s vyměnitelnými lancetkami (jemné jehličky).
Jehly lancety dostávají nové, zvýšené a silnější řezy. Díky tomu jsou kanály pro punkci jemnější a hladší a traumatizace pacientů menší, což je stále velmi důležité, neboť i moderní diabetická léčba stále vyžaduje vícenásobnou, každodenní kontrolu hladiny cukru v krvi.
Určitou přirozenou metou dalšího vývoje glukometrů je zavedením měřidla krevního glukózy bez potřeby krve a tedy i vpichu.
Požadované množství krve je 0,1 cm3. Tabulka krevního cukru ukazuje rozsah měření 150-877 mg%. Pro rychlou detekci hypoglykémie, jak je to formulováno v přiloženém návodu, ale zvláště vhodný není.Další vývoj tématu měření krevního cukru zaznamenalo vývoj především, pokud jde o objem krve, potřebný pro detekci..V roce 1964 změnilo do té doby vžité způsoby měření glukózy v krvi naprosto revolučním způsobem zavedení testovacích proužků s názvem "Dextrostix" americké firmy Ames, které byly vizuálně čitelné.S měřícím zařízením -glukometrem, které může samostatně vyhodnotit vzorek krve, který byl aplikován na zkušební proužek, tato společnost přichází na trh v roce 1969. Tento Reflektometr je posléze komerčně distribuován firmou Bayer v Německu. Bayer zůstane distributorem i do budoucna, dokud se neosamostatní.
Měření cukru v krvi před rokem 1964. I přes ohromný pokrok v oblasti medicíny stále platí, že Nejpřesnějším měřením pro stanovení současného stavu metabolismu je stanovení hladiny cukru v krvi. Je to bohužel spojeno s produkcí krve a manipulací s ní, se všemi s tím spojenými riziky. Již kolem roku 1900 je glukóza stanovena kolorimetrem s použitím čtvrtiny litru krve.
Následné stanovení hodnoty krevního cukru bylo prováděno hranoly, světelnou rotací,
srovnáním barev pomocí barevných klínů nebo barevných disků atd. Vynikající byla především
práce francouzského optika Julesa Dubosqa (1817-1886), který spolu s Jean-Baptiste Soleilem (1778-1878)
vyvíjel a vylepšil mnoho optických pomůcek. Kolorimetry a polarimetry by bez jejich přičinění nikdy nebyly
vytvořeny v té formě, v jaké je známe dnes.
