
JAK TO U NÁS VYPADÁ
JAK TO U NÁS VYPADÁ


VÍTE ŽE?
CUKR V KRVI
Měření cukru v krvi před rokem 1964. I přes ohromný pokrok v oblasti medicíny stále platí, že Nejpřesnějším měřením pro stanovení současného stavu metabolismu je stanovení hladiny cukru v krvi. Je to bohužel spojeno s produkcí krve a manipulací s ní, se všemi s tím spojenými riziky. Již kolem roku 1900 je glukóza stanovena kolorimetrem s použitím čtvrtiny litru krve.
Následné stanovení hodnoty krevního cukru bylo prováděno hranoly, světelnou rotací,
srovnáním barev pomocí barevných klínů nebo barevných disků atd. Vynikající byla především
práce francouzského optika Julesa Dubosqa (1817-1886), který spolu s Jean-Baptiste Soleilem (1778-1878)
vyvíjel a vylepšil mnoho optických pomůcek. Kolorimetry a polarimetry by bez jejich přičinění nikdy nebyly
vytvořeny v té formě, v jaké je známe dnes.

VÍTE ŽE?
CUKR V KRVI
Měření cukru v krvi před rokem 1964. I přes ohromný pokrok v oblasti medicíny stále platí, že Nejpřesnějším měřením pro stanovení současného stavu metabolismu je stanovení hladiny cukru v krvi. Je to bohužel spojeno s produkcí krve a manipulací s ní, se všemi s tím spojenými riziky. Již kolem roku 1900 je glukóza stanovena kolorimetrem s použitím čtvrtiny litru krve.
Následné stanovení hodnoty krevního cukru bylo prováděno hranoly, světelnou rotací,
srovnáním barev pomocí barevných klínů nebo barevných disků atd. Vynikající byla především
práce francouzského optika Julesa Dubosqa (1817-1886), který spolu s Jean-Baptiste Soleilem (1778-1878)
vyvíjel a vylepšil mnoho optických pomůcek. Kolorimetry a polarimetry by bez jejich přičinění nikdy nebyly
vytvořeny v té formě, v jaké je známe dnes.

VÍTE ŽE?
CUKR V KRVI
Měření cukru v krvi před rokem 1964. I přes ohromný pokrok v oblasti medicíny stále platí, že Nejpřesnějším měřením pro stanovení současného stavu metabolismu je stanovení hladiny cukru v krvi. Je to bohužel spojeno s produkcí krve a manipulací s ní, se všemi s tím spojenými riziky. Již kolem roku 1900 je glukóza stanovena kolorimetrem s použitím čtvrtiny litru krve.
Následné stanovení hodnoty krevního cukru bylo prováděno hranoly, světelnou rotací,
srovnáním barev pomocí barevných klínů nebo barevných disků atd. Vynikající byla především
práce francouzského optika Julesa Dubosqa (1817-1886), který spolu s Jean-Baptiste Soleilem (1778-1878)
vyvíjel a vylepšil mnoho optických pomůcek. Kolorimetry a polarimetry by bez jejich přičinění nikdy nebyly
vytvořeny v té formě, v jaké je známe dnes.
1
WILHELM CRECELSIUS
1
WILHELM CRECELSIUS
Požadované množství krve je 0,1 cm3. Tabulka krevního cukru ukazuje rozsah měření 150-877 mg%. Pro rychlou detekci hypoglykémie, jak je to formulováno v přiloženém návodu, ale zvláště vhodný není.Další vývoj tématu měření krevního cukru zaznamenalo vývoj především, pokud jde o objem krve, potřebný pro detekci..V roce 1964 změnilo do té doby vžité způsoby měření glukózy v krvi naprosto revolučním způsobem zavedení testovacích proužků s názvem "Dextrostix" americké firmy Ames, které byly vizuálně čitelné.S měřícím zařízením -glukometrem, které může samostatně vyhodnotit vzorek krve, který byl aplikován na zkušební proužek, tato společnost přichází na trh v roce 1969. Tento Reflektometr je posléze komerčně distribuován firmou Bayer v Německu. Bayer zůstane distributorem i do budoucna, dokud se neosamostatní.
1
WILHELM CRECELSIUS
2
REFLOMAT A REFLOLUX
2
REFLOMAT A REFLOLUX
2
REFLOMAT A REFLOLUX



Nyní krátce o pomůckách, které potřebujete k získání krevních kapek. I ty prodělaly v čase svůj vývoj. Na začátku se špičky podobaly malému šroubováku. Krev byla odebrána z prstů.
Na konci padesátých let se do laboratoří dostaly první kovové pružinky.
Na začátku osmdesátých let umístil poprvé Owen Mumford takovou pružinku do malého zařízení s vyměnitelnými lancetkami (jemné jehličky).
Jehly lancety dostávají nové, zvýšené a silnější řezy. Díky tomu jsou kanály pro punkci jemnější a hladší a traumatizace pacientů menší, což je stále velmi důležité, neboť i moderní diabetická léčba stále vyžaduje vícenásobnou, každodenní kontrolu hladiny cukru v krvi.
Určitou přirozenou metou dalšího vývoje glukometrů je zavedením měřidla krevního glukózy bez potřeby krve a tedy i vpichu.
3
KRÁTCE O POMŮCKÁCH
Nyní krátce o pomůckách, které potřebujete k získání krevních kapek. I ty prodělaly v čase svůj vývoj. Na začátku se špičky podobaly malému šroubováku. Krev byla odebrána z prstů.
Na konci padesátých let se do laboratoří dostaly první kovové pružinky.
Na začátku osmdesátých let umístil poprvé Owen Mumford takovou pružinku do malého zařízení s vyměnitelnými lancetkami (jemné jehličky).
Jehly lancety dostávají nové, zvýšené a silnější řezy. Díky tomu jsou kanály pro punkci jemnější a hladší a traumatizace pacientů menší, což je stále velmi důležité, neboť i moderní diabetická léčba stále vyžaduje vícenásobnou, každodenní kontrolu hladiny cukru v krvi.
Určitou přirozenou metou dalšího vývoje glukometrů je zavedením měřidla krevního glukózy bez potřeby krve a tedy i vpichu.
3
KRÁTCE O POMŮCKÁCH
Nyní krátce o pomůckách, které potřebujete k získání krevních kapek. I ty prodělaly v čase svůj vývoj. Na začátku se špičky podobaly malému šroubováku. Krev byla odebrána z prstů.
Na konci padesátých let se do laboratoří dostaly první kovové pružinky.
Na začátku osmdesátých let umístil poprvé Owen Mumford takovou pružinku do malého zařízení s vyměnitelnými lancetkami (jemné jehličky).
Jehly lancety dostávají nové, zvýšené a silnější řezy. Díky tomu jsou kanály pro punkci jemnější a hladší a traumatizace pacientů menší, což je stále velmi důležité, neboť i moderní diabetická léčba stále vyžaduje vícenásobnou, každodenní kontrolu hladiny cukru v krvi.
Určitou přirozenou metou dalšího vývoje glukometrů je zavedením měřidla krevního glukózy bez potřeby krve a tedy i vpichu.
3
KRÁTCE O POMŮCKÁCH
OPTICKÉ METODY
PRINCIP
Refraktometrická metoda Pro stanovení cukrů v čistých cukerných roztocích lze použít metodu refraktometrickou. Jestliže roztok obsahuje směs cukrů, popřípadě s menším množstvím jiných látek, hovoří- me raději o stanovení refraktometrické sušiny
Princip metody
Metoda je založena na měření indexu lomu látek. Prochází–li paprsek monochromatického záření rozhraním dvou transparentních prostředí, mění se jeho rychlost a směr, paprsek se láme. Index lomu, n, je roven poměru rychlostí světla v těchto dvou prostředích: 1 2 v v n = V praxi bývá jedním z prostředí vzduch a druhým analyzovaná látka (roztok). Rychlost šíření světla prostředím je obtížné měřit přímo, lze však měřit změnu jeho směru při prů- chodu rozhraním mezi oběma prostředími. Pro index lomu analyzované látky platí Snellův zákon lomu: β α sin sin n = , kde α (úhel dopadu) a β (úhel lomu) jsou úhly, které svírá paprsek světla s kolmicí dopadu. Měření indexu lomu je založeno na určování mezního úhlu βm, odpovídajícího lomu paprsku přicházejícího rovnoběžně s rozhraním. Jemu přísluší úhel dopadu α = 90°. Měření se provádí na přístrojích zvaných refraktometr
1
1
POLARIMETRICKÁ METODA
Podstata analytické metody Polarimetrická stanovení jsou založena na měření optické aktivity, tj. na schopnosti některých látek stočit o určitý úhel rovinu polarizovaného světla procházejícího roztokem. Pomocí optické otáčivosti lze stanovit cukry ve směsi s látkami opticky inaktivními. Optická aktivita je dána přítomností asymetrického uhlíku v molekule látky. Úhel stočení roviny polarizovaného světla při jeho průchodu roztokem opticky aktivní látky závisí na charakteru látky, na tloušťce vrstvy, na koncentraci roztoku, na teplotě a na vlnové délce použitého světla. Aby bylo možno posuzovat látky podle jejich optické aktivity, byla jako její měřítko zavedena tzv. měrná otáčivost. Je to úhel, o který se otočí rovina polarizovaného světla po průchodu 100 mm vrstvou roztoku o koncentraci 1g.cm-3. Měření se provádí při teplotě 20 °C obvykle v bílém světle. Při měření bezbarvých roztoků se doporučuje použít dichromanový filtr (roztok dichromanu draselného) nebo zdroj monochromatického světla (sodí- kové výbojky).

1
2
PŘÍKLADY VYUŽITÍ
• Stanovení sacharózy přímou polarizací
Zjistí se optická otáčivost sacharózy po inaktivaci opticky aktivních redukujících cukrů hydroxidem barnatým.
• Stanovení sacharózy metodou dvojího polarimetrování.
Touto metodou se stanovuje obsah sacharózy v roztoku za přítomnosti jiných opticky aktivních látek. Roztok se polarimetruje před inverzí a po ní. Sacharóza se štěpí na glukózu a fruktózu podle rovnice: C12H22O11 + H2O → 2 C6H12O6 Sacharid Specifická rotace (°) Sacharid Specifická rotace (°) Dextrin + 194,80 Maltóza - 137,50 D-fruktóza - 93,78 Rafinóza + 123,01 D-galaktóza + 80,47 Sacharóza + 66,53 D-glukóza + 52,74 Škrob + 196,40 Invertní cukr - 20,59 Xylóza + 196,40 Laktóza + 55,30
Inverze se dosahuje působením kyseliny při vyšší teplotě. Hodnota polarizace po inverzi závisí na koncentraci použité kyseliny, na teplotě a době působení kyseliny a na přesném dodržování pracovního postupu. • Postup Vzorek se rozpustí a vyčeří roztokem zásaditého octanu olovnatého. Po filtraci a temperaci na 20 °C se polarizuje ve 200 mm trubici. Výsledek vynásobený dvěma dává přímou polarizaci (P). K dalšímu podílu filtrátu se přidává kyselina chlorovodíková a obsah se zahřívá 3 minuty na teplotu 67 °C, na které se musí udržovat přesně 5 minut. Poté se ochladí na 20 °C,
zfiltruje. Polarizuje se ve 200 mm trubici, nález se zdvojnásobí (I). Jestliže je roztok k polarizování tmavě zbarven, odbarvuje se pomocí aktivního uhlí